Beatifikována jedna celá rodina

V neděli 10. září 2023 byla blahořečena jedna kompletní rodina. Manželé Ulmovi a jejich sedm dětí (včetně jednoho nenarozeného) byli beatifikováni přímo v jejich bydlišti – v malé polské vesničce Markowa. Všichni byli zastřeleni nacistickými okupanty kvůli tomu, že ukrývali pronásledované židy. 

Pomoc bližním navzdory nebezpečí

Příběh rodiny Ulmových z jihovýchodního Polska, který se odehrál v březnu roku 1944, symbolicky vyjadřuje poměry za druhé světové války. Najdeme v něm bezcitné vrahy, na které nikdy nedosáhne pozemská spravedlnost, kolaboranty, pasivní přihlížející, oběti a také – hrdiny a mučedníky.

Důvodem blahořečení je jejich „heroický skutek milosrdenství“ - pomoc bližním, ke které se odhodlali navzdory hrozícímu nebezpečí. V pastýřském listu vydaném v červnu 2023 bylo vyzdviženo každodenní nasazení Józefa a Wiktorie při obětování se pro druhé a konání skutků lásky. "Ovocem přijetí tohoto životního stylu bylo hrdinské rozhodnutí pomáhat odsouzeným Židům. Nebylo unáhlené, ale vyplývalo z četby Božího slova, které formovalo jejich srdce a mysl, a tím i jejich postoj k bližnímu. /…/  Bible pro ně byla autentickou knihou života, jak dokládají zvýrazněné pasáže evangelia v jejich rodinné Bibli, zejména podobenství o milosrdném Samaritánovi. Ulmovi se snažili žít jako Kristus, každodenně uskutečňovali přikázání lásky a byli připraveni položit život za své bližní."

Dějiště příběhu

Obec Markowa se nachází na jihovýchodu Polska, mezi městy Rzesow a Przemysl. Před druhou světovou válkou zde dlouhá staletí žili vedle Poláků i  Židé. Ti se sem stěhovali z celé Evropy, protože politické poměry v této oblasti poskytovaly nejbezpečnější a nejtolerantnější prostředí. I proto zůstaly ve velké míře obě komunity oddělené - polští Židé si v mnohem větší míře než jinde ponechají nejen víru, ale i jazyk a životní styl předků. Meziválečné Polsko tak navzdory okolním státům zůstávalo místem bohatého židovského života ve všech rozměrech – od kultury až po politiku a v ulicích polských měst zněly vedle sebe polština a jidiš.  V Markowé nebylo Židů mnoho, asi 120 z více než čtyř tisíc obyvatel. Jejich obydlí se rozprostírala po celé obci.

Operace „Reinhardt“, jejímž cílem byla likvidace židovského obyvatelstva pod okupační správou nacistického,  doputovala do Markowé v létě roku 1942. Všichni Židé, kteří ještě v Markové zůstali, měli být přestěhováni do blízkého pracovního tábora a pak dál, do vyhlazovacího tábora Bełzec. V těchto dnech se židovští obyvatelé začali obracet na své polské sousedy s prosbou o pomoc. Na podzim roku 1942 se na území obce a v přilehlých lesích skrývalo celkem 54 Židů. 21 z nich se nakonec dočkalo konce války.

U Ulmových se pravděpodobně již od prosince 1942 skrývalo celkem osm osob. Bydleli v domě spolu s Ulmovými a jejich dětmi. Ukrývat Židy se rozhodli navzdory prohlášení nacistických okupantů, že těm, kteří pomohou Židům, hrozí trest smrti.

„Tak zdechne každá polská svině, která bude ukrývat Židy“

Není zřejmé, kdo vyzradil, že se v domě na okraji vsi skrývají Židé. Podle vyprávění místních se množství jídla, které Wiktoria a Józef nakupovali, opakovaně stávalo terčem poznámek. Další stopy vedou k Włodzimierzu Lesiowi, příslušníkovi tzv. tmavomodré policie, tedy pomocného sboru policie, kterou ovládali okupanti. Podle všeho právě on tajemství Ulmových odhalil a předal Němcům. 

24. března 1944 ještě před úsvitem tak vnikla do domu Józefa a Wiktorie Ulmových nacistická policie – velitel Eilert Dieken, dále Joseph Kokott, Michael Dziewulski, Gustav Unbehend a Erich Wilde. Na pomoc si vzali čtyři „tmavomodré“, mezi nimiž byl i Włodzimierz Leś. Němci vešli do chalupy, na jejíž půdě objevili a postupně zastřelili všechny Židy.

Poté se rozhodli vypořádat i s hospodáři. Józefa a Wiktorii vyvedli ven a zastřelili je před prahem rodného domu. „Během střelby byl na místě popravy slyšet strašný křik – děti volaly své rodiče, kteří už byli zabití. Byl na to všecko otřesný pohled,“ řekl jeden ze svědků.  Vrazi se chvíli rozhodovali, co udělají s dětmi, ale Dieken rozkázal, že musí zemřít i ony. Některé z nich zastřelil osobně Joseph Kokott, a na svědky přitom křičel: „Jen se podívejte, jak zdechne každá polská svině, která bude ukrývat Židy.“ Zahynuly tak všechny děti, včetně ještě nenarozeného dítěte v těle matky.  Nepočítaje toto nenarozené bylo nejstaršímu dítěti osm let a nejmladšímu rok a půl. Během několika desítek minut tak přišlo o život 17 lidí.

V Bibli měli podtržené podobenství o milosrdném samaritánovi...

Ulmovi nebyli na dobové poměry běžná sedlácká rodina. Oba rodiče patřili mezi nejaktivnější členy místní komunity, angažovali se v různých typech spolků – ať už šlo o Sdružení katolické mládeže, mlékárenské družstvo či spolek sadařů. Józef Ulma měl zájem o technologické novinky (nejen ze zemědělství) a jeho vášní byla i fotografie. Díky tomu se zachovalo  i několik desítek fotografií rodiny.

Známe tedy jejich obličeje, v jistém smyslu se můžeme skrze tyto snímky přenést na chvíli i do jejich skromné, ale podle všeho šťastné domácnosti. Zachovala se také jejich rodinná Bible, v níž bylo červeně podtržené podobenství o milosrdném samaritánovi…

Vesnický obřad blahořečení

Na rozdíl od mnoha beatifikačních obřadů se mše 10. září nebude konat v nějaké katedrále. Místo toho se uskuteční přímo ve vesnici Markowa, kde Ulmovi bydleli, ve které nyní žije asi 4 tisíce lidí.

Podle organizátorů se k účasti na blahořečení přihlásilo 32 tisíc účastníků, což znamená, že půjde pravděpodobně o nejrušnější den v historii Markowé.  Očekávají se skupiny věřících ze sousedních zemí, ale také z USA. Mši svatou budou koncelebrovat stovky kněží a desítky biskupů a kardinálů. Beatifikační mše se bude konat pod širým nebem v 10 hodin místního času, předcházet jí bude představení divadelní hry o rodině Ulmových s názvem "Povolaní k lásce". Po mši svaté bude obec Markowa spojena s Vatikánem na polední modlitbu Anděl Páně. V 16 hodin se uskuteční modlitba na hřbitově, kde jsou pohřbeni Židé, kteří byli vyvražděni před Ulmovými.

Židovská a katolická solidarita

Účastníkem beatifikačního obřadu bude i vrchní polský rabín Michael Schudrich. Přítomnost vrchního rabína podtrhuje úctu, kterou si rodina Ulmů v židovské komunitě na celém světě získala. Józef a Wiktoria Ulmovi byli uznáni Jad Vašem za Spravedlivé mezi národy. Tímto titulem se oceňují nežidovští občané, kteří během holocaustu riskovali své životy, aby zachránili ty židovské.

Blahořečení rodiny Ulmových - "Dobrých samaritánů z Markové"
je posilou pro všechny ty, kteří v nelidském světě zůstávají věrní Kristovu učení
a dokáží jednat hrdinsky a milosrdně tváří v tvář nebezpečí.