"Jsou rozdílná obdarování, ale tentýž Duch; rozdílné služby, ale tentýž Pán; a rozdílná působení moci, ale tentýž Bůh, který působí všechno ve všech." (1 K 12,4-6) Biblický citát ukazuje, že v církvi má své místo -- dokonce místo Bohem chtěné -- jednota i rozrůzněnost, mnohost v jednotě a jednota v mnohosti.
"... jednota Kristova Těla je založena v působení Ducha, zaručena apoštolskou službou a opírá se o vzájemnou lásku."
Jan Pavel II. (Tertio millennio adveniente, čl. 47.)

Těmi slovy se tradičně charakterizuje katolické pojetí plurality v církvi. K jejím viditelným projevům patří různost řeholních řádů, ale také například čtvero evangelií (církev je nikdy "neujednotila"!) a od koncilu také různost bohoslužebných jazyků místo dřívější latiny; ale význam plurality v životě církve zasahuje mnohem hlouběji.

Je to pluralita zásadně bližší dělbě práce na společném díle než soutěži o vliv a moc, a je nesena jednotou hlubší než je pouhá vnější disciplína. To vše je samozřejmě náročný duchovní ideál, pouze lidskými silami nedosažitelný, avšak podporovaný podle slov Písma Božím působením. V každém případě je takto načrtnut jeden výrazný obraz církve, pro nějž jsou příznačné dynamické a otevřené rysy a z něhož vyplývá mnoho aktuálních povzbuzení.


***

Ukázka z publikace Pluralita - dialog - laici v otevřené společnosti, kterou vydalo Pastorační středisko.


***

Další texty k tématu jednota.

Další texty k tématu komunikace.

Další texty k tématu laici.