Kázání papeže Pavla VI. při svatořečení sv. Jana Nepomuckého Neumanna (český překlad)

Kázání papeže Pavla VI. při svatořečení sv. Jana Nepomuckého Neumanna v neděli 19.6.1977. Text byl původně pronesen v angličtině, italštině a krátce také v němčině. Zde nabízíme český překlad. Text v původním znění naleznete zde. 

Kázání Pavla VI. 

Neděle 19. června 1977

Svatý Jan Nepomucký Neumann
dosáhl slávy Kristovy

Zdravím vás, bratři, a synové a dcery Spojených států amerických! Vítáme vás ve jménu Páně!

Zde u hrobu apoštola Petra vás celá katolická církev vítá se slavnostní radostí. A společně s vámi celá katolická církev zpívá svatému Janu Nepomuckému Neumannovi, který dosáhl Kristovy slávy, chvalozpěv nebeského vítězství.

V několika krátkých slovech představíme ostatním poutníkům některé podrobnosti jeho života, které vy již znáte.

Imigrant z Čech narozený v Prachaticích
a vzdělaný m.j. v Praze

Sláva Pánu, který nám dává radost z toho, že můžeme prohlásit za svatého za biskupa ve Filadelfii ve Spojených státech amerických Jana Nepomuckého Neumanna, kterému byl již 13. října 1963 udělen titul blahoslavený. Připomeňme si několik životopisných údajů. Jana Nepomucký Neumann byl evropský přistěhovalec z Čech, narozen v Prachaticích 28. března 1811, studoval v Budějovickém semináři, který pak patřil k Rakousku-Uhersku, a poté v Praze, kde dokončil teologická studia. Poté, co byl mladý Neumann odmítnut z důvodu nadměrného počtu uchazečů kněžství, odešel do Štrasburku a připojil se k misijnímu projektu pro Ameriku. Putoval do Paříže a poté do Le Havre, odkud sám a chudý odjel do New Yorku. Zde jej tehdejší biskup, monsignor Dubois, vysvětlil na kněze 25. června 1836. Působil pak v oblasti Niagarských vodopádů, ve Williamsville, poté v North Bush, kde pobyl čtyři roky a zcela se věnoval kněžské službě mezi místními dřevorubci. Touha po růstu a společenském životě ho vedla k tomu, aby vstoupil mezi do řádu redemptoristů italského původu, přičemž přednostně vždy sloužil mezi německy mluvícími  emigranty, nejprve v Baltimoru, kde složil své řádové sliby, poté v Pittsburghu, kde byl povolán vést klášter, který tam redemptoristé otevřeli. Po tři roky jeho působištěm Pittsburgh. Po návratu do Baltimoru vykonával farní službu v kostele sv. Alfonse jako první redemptoristický farář v Americe, vždy první v práci a obětování, vždy poslední v odpočinku, vždy věrný svému poslání a přesvědčení.

Překonával  všechny druhy obtíží,
byl neúnavný zvláště v kontaktu s chudými a pracujícími lidmi

V Baltimoru musel v roce 1852 přijmout jmenování filadelfským biskupem. Nové povinnosti zdvojnásobily jeho pastorační zápal. Překonával potíže všeho druhu a podařilo se mu založit asi sto katolických škol, byl neúnavný při pastoračních návštěvách, zvláště v kontaktu s chudými a pracujícími lidmi. Založil první italskou farnost ve Filadelfii, zasvěcenou florentské svaté Marii Maddaleně de 'Pazzi, a zahájil stavbu monumentálního katedrálního kostela. V roce 1854 přicestoval do Itálie prř příležitosti vyhlášení dogmatu Neposkvrněného početí. Následně navštívil i svůj rodný kraj. Jan Neumann napsal mnoho různých knih, včetně katechismu, který byl mnohokrát opakovaně vydávaný.

Ve věku 49 let náhle zemřel na ulici 5. ledna 1860. Je pohřben v kostele sv. Petra ve Filadelfii.  Nyní žije ve společenství svatých, ve slávě Kristově.

S Augustinem věděl, že naše srdce jsou neklidná,
dokud nespočinou v Pánu

My se dnes ptáme: jaký je význam této mimořádné události, této kanonizace? Je to oslava svatosti. A co je svatost? Je to lidská dokonalost, lidská láska povýšená na svou nejvyšší úroveň v Kristu, v Bohu.

V době Jana Neumanna představovala Amerika nové hodnoty a nové naděje. Biskup Neumann je viděl v jejich vztahu ke konečné a nejvyšší formě patření, ke kterému je lidstvo určeno. Se svatým Pavlem mohl dosvědčit, že „všechno je vaše, vy jste Kristovi a Kristus je Boží“ (1Kor 3,22). A s Augustinem věděl, že naše srdce jsou neklidná, dokud nespočinou v Pánu (Vyznání, 1, 1).

Jeho láska k lidem byla autentickou bratrskou láskou. Byla to skutečná charita: misijní a pastorační. Spočívala v tom, že se dával ostatním. Stejně jako Ježíš, dobrý pastýř, položil svůj život za ovce, za Kristovo stádo: naplnil jejich potřeby a vedl je ke spáse. A dnes s evangelistou slavnostně prohlašujeme: „Neexistuje větší láska než tato: položit vlastní život za přátele“ (Jan 15,13).

Pastorační horlivost Johna Neumanna
se projevovala mnoha způsoby

Pastorační horlivost Johna Neumanna se projevovala mnoha způsoby. Věrnou a vytrvalou službou dosáhl vrcholu svého misijního poslání. Pomáhal dětem naplnit jejich potřebu pravdy, jejich potřebu křesťanské nauky, totiž Ježíšova učení v jejich životech. Věnoval se katechetické výuce a zároveň s neúnavnou energií propagoval ve Spojených státech katolický školský systém. Můžeme zde vzpomenout slova našeho zesnulého apoštolského delegáta ve Washingtonu, milovaného kardinála Amleta Cicognaniho: „Vy Američané,“ řekl, „máte dva velké poklady: katolické školství a společenství  křesťanské nauky. Střežte je jako zřítelnici svého oka “(Srov. Epištola z 2. června 1963).

Předával uzdravující sílu Vykupitele, 
byl nablízku nemocným, žil s chudými,  byl přítelem hříšníků

A kdo nemůže obdivovat veškerou láskyplnou starostlivost, kterou Jan Neumann projevoval Božímu lidu prostřednictvím své kněžské služby a jako biskup skrze své pastorační návštěvy? Hluboce miloval svátost smíření: a jako dobrý syn svatého Alfonse přenesl milost a uzdravující sílu Vykupitele do života nesčetných synů a dcer církve. Byl nablízku nemocným; žil s chudými; byl přítelem hříšníků. A dnes je hoden úcty všech přistěhovalců a z pohledu blahoslavenství je symbolem křesťanského úspěchu.

John Neumann nesl obraz Kristův. Zažil ve své nejniternější bytosti potřebu hlásat slovem i příkladem moudrost a moc Boží a hlásat ukřižovaného Krista. A v Pánově utrpení nacházel sílu a inspiraci pro svou službu: Passio Christi conforta me! (Utrpení Kristovo, posiluj mě!)

Eucharistická oběť byla centrem jeho života a představovala pro něj to, co Druhý vatikánský koncil později nazval „zdrojem a vrcholem veškeré evangelizace“ (Presbyterorum Ordinis, 5). S velkou účinností prostřednictvím čtyřicetihodinových adorací pomohl svým farnostem, aby se staly společenstvími víry a služby.

První a největší přikázání je toto:
„Miluj Pána, svého Boha“ (Mt 22,36)

K splnění jeho úkolu však byla nutná láska. A láska znamená dávat; láska znamená úsilí; láska znamená oběť. A při jeho oběti byla služba biskupa Neumanna dokonalá. Vedl svůj lid po cestách svatosti. Ve své generaci byl skutečně účinným svědkem Boží lásky k své církvi a světu

Existuje mnoho lidí, kteří podle božského příkazu velkorysé lásky žili a dosud žijí. Láska totiž stále znamená darovat se druhým, protože Láska sestoupila k lidstvu; a od lidstva se láska vrací ke svému božskému zdroji! Kolik mužů a žen činí tento Boží plán programem svého života! Naše chvála patří duchovním, řeholníkům a laikům v Americe, kteří při následování evangelia žijí podle tohoto plánu oběti a služby. Svatý Jan Neumann je v tomto ohledu skutečným příkladem pro každého z nás. Nestačí získávat dobra pozemská, protože ty mohou být dokonce nebezpečné, pokud zastaví nebo znemožní naší lásce, aby stoupala ke svému zdroji a dosáhla svého cíle. Nikdy nezapomínejme, že největší a první přikázání je toto: „Budeš milovat Pána, svého Boha“ (Mt 22, 36).

Opravdový humanismus v křesťanství

Pravé křesťanství – opakujeme: je obětí sebe sama za druhé, kvůli Kristu, kvůli Bohu. Je to znázorněno znameními; projevuje se skutky. Křesťanství je vnímavé vůči utrpení a útlaku, smutku druhých, vůči chudobě a všem lidským potřebám, mezi kterými je na prvním místě pravda.

Naše dnešní slavnost je skutečnou oslavou svatosti. Zároveň je to prorocké očekávání - pro církev, pro USA, pro svět - očekávání obnovení lásky: lásky k Bohu i k bližnímu. A v této životně důležité lásce, milovaní synové a dcery, pojďme společně kupředu, abychom vybudovali skutečnou civilizaci lásky.

Svatý Jene Neumanne, živou mocí svého příkladu a svou přímluvou nám pomáhej dnes i navždy.

Mocný přímluvce
a spolehlivý průvodce do věčného Domova

Na této památné oslavě nás těší zejména vřelé přivítání přítomných věřících ze země narození nového svatého Jana Nepomuckého Neumanna.

Jeho motto „Passio Christi conforta me“ - „Kristovo utrpení ať mě posiluje“ - nám odhaluje tajemství jeho života a nevyčerpatelný zdroj síly jeho plodné a svaté práce.

Kéž je tento svatý misionář a biskup Jan Nepomucký Neumann silným přímluvcem a spolehlivým průvodcem do věčného Domova pro vás, jeho krajany, ve všech vašich zkouškách a v nouzi!

Zdroj: https://www.vatican.va/content/paul-vi/en/homilies/1977/documents/hf_p-vi_hom_19770619.html

Redakčně upraveno - mezititulky, nadpis, překlad...