Promluva na začátek postní doby (o hříchu a marnotratném synu)

Podklady, body k promluvě...

Evangelium – Lk 15,1-3.11-32

Tento tvůj bratr byl mrtev, a zase žije.

K Ježíšovi přicházeli samí celníci a hříšníci, aby ho slyšeli. Farizeové a učitelé Zákona mezi sebou reptali: „Přijímá hříšníky a jí s nimi!“ Pověděl jim tedy toto podobenství: „Jeden člověk měl dva syny. Mladší z nich řekl otci: `Otče, dej mi z majetku podíl, který na mě připadá.' On tedy rozdělil majetek mezi ně. Netrvalo dlouho a mladší syn sebral všechno, odešel do daleké země a tam svůj majetek rozmařilým životem promarnil. Když všechno utratil, nastal v té zemi velký hlad a on začal mít nouzi. Šel a uchytil se u jednoho hospodáře v té zemi. Ten ho poslal na pole pást vepře. Rád by utišil hlad lusky, které žrali vepři, ale nikdo mu je nedával. Tu šel do sebe a řekl: `Kolik nádeníků mého otce má nadbytek chleba, a já tady hynu hladem! Vstanu a půjdu k svému otci a řeknu mu: Otče, zhřešil jsem proti Bohu i proti tobě. Už si nezasloužím, abych se nazýval tvým synem. Vezmi mě jako jednoho ze svých nádeníků!' Vstal a šel k svému otci. Když byl ještě daleko, otec ho uviděl a pohnut soucitem přiběhl, objal ho a políbil. Syn mu řekl: `Otče, zhřešil jsem proti Bohu i proti tobě. Už si nezasloužím, abych se nazýval tvým synem.' Ale otec nařídil služebníkům: `Honem přineste nejlepší šaty a oblečte ho, dejte mu na ruku prsten a obuv na nohy! Přiveďte vykrmené tele a zabijte ho! A hodujme a veselme se, protože tento můj syn byl mrtev, a zase žije, byl ztracen, a je zas nalezen!' A začali se veselit.

Jeho starší syn byl právě na poli. Když se vracel a byl už blízko domu, uslyšel hudbu a tanec. Zavolal si jednoho ze služebníků a ptal se ho, co to znamená. On mu odpověděl: `Tvůj bratr se vrátil a tvůj otec dal zabít vykrmené tele, že se mu vrátil zdravý.' Tu se (starší syn) rozzlobil a nechtěl jít dovnitř. Jeho otec vyšel a domlouval mu. Ale on otci odpověděl: `Hle, tolik let už ti sloužím a nikdy jsem žádný tvůj příkaz nepřestoupil. A mně jsi nikdy nedal ani kůzle, abych se poveselil se svými přáteli. Když ale přišel tenhle tvůj syn, který prohýřil tvůj majetek s nevěstkami, dals pro něj zabít vykrmené tele!' Otec mu odpověděl: `Dítě, ty jsi pořád se mnou a všechno, co je moje, je i tvoje. Ale máme proč se veselit a radovat, protože tento tvůj bratr byl mrtev, a zase žije, byl ztracen, a je zase nalezen.“

• Sestry a bratři,
  • na začátku postní doby slyšíme Ježíšův příběh, který vypráví o tom, co znamená hřích a co znamená pokání a smíření.
• Přestože všichni ten příběh známe,
  • rád bych ho nyní spolu s vámi krok za krokem prošel,
  • protože pro nás může být návodem, jak prožít začínající kající období.

• V Izraelské zemědělské společnosti, nebylo možné, aby člověk spravoval svůj majetek sám, všichni byli zcela závislí na svých rodinách.
  • Pro nás už to není zcela zřejmé, ale ve chvíli, kdy mladší syn přišel za svým tátou, že si vezme svou část majetku,
    • vyloučil sám sebe z rodiny, bez které tehdy nebylo možné žít.
• Tato úvodní část Ježíšova příběhu popisuje, co to je hřích.
  • Hřích znamená odříznutí se od zdroje života.
  • oddělení se od druhých lidí i od Boha,
  • Není nic jako tajný nebo soukromý hřích, který by se týkal jen nás samotných.
  • Každý hřích zasahuje naši osobu také v naší vztahovosti a tedy také ty druhé a nakonec vždycky vyjde najevo.

• Další část podobenství popisuje, jaké má hřích důsledky.
  • Slyšeli, jsme, že v zemi, kde mladší syn pobýval, nastala ekonomická krize
    • Za normálních okolností by v takových těžkostech pomohla rodina.
    • Jenže mladší syn se rodiny vzdal.
    • Tohle dělá hřích: zbavuje člověka opor, s nimiž by jinak bylo možné život zvládat.
  • Pasení vepřů, které se v příběhu popisuje, to nebyla jen nejnižší práce, ale byla to práce s kulticky nečistými zvířaty,
    • to znamená práce prokletá,
    • nečistý a prokletý člověk byl ze společnosti vyloučen ještě více.  
  • Tohle dělá hřích: postupně prohlubuje své zničující působení.
  • A když se v podobenství říká, že tento muž málem zemřel hlady, protože mu nikdo nedal ani lusky, které žrali vepři,
  • je to narážka na Izraelské společenské pravidlo zachycené v knize Sirachovec:
    • Dej zbožnému, ale neujímej se hříšníka. Dobrodiní prokazuj pokornému, ale nedávej bezbožníku.
• Celý ten barvitý příběh chce říct jediné: důsledkem hříchu je jak sociální, tak tělesná smrt.
• Máme tady farnosti jednoho člověka, který 35 let kouřil.
  • A pak nastaly nějaké zdravotní potíže, ty se prohloubily, a lékař mu řekl: vy jste typickej příklad, jak se ucpávaj tepny, kuřte dál a my vám uřízneme nohu.
  • Mám dovoleno tohle prozradit.
  • Co byste tomuto člověku poradili? Aby kouřil dále, nebo aby přestal?
  • Ježíš přesně chce svým podobenstvím poradit nám: hřích je něco, co tě zničí, hřích přináší smrt.  

• Schválně se potom stejné schéma opakuje i u staršího syna.
  • Aby Ježíšovi posluchači pochopili, že se to týká všech, že není nikdo, v kom by hřích nedusil život, neničil jeho vazbu na Boha a nezraňoval jeho vztahy s druhými.
• A nyní začíná proces obrácení a pokání.
• Slyšeli jsme, že mladší syn šel do sebe a rozpomenul se na to jak chodil život v domě jeho otce.
  • Tohle je první krok obrácení: Podívat se do svého nitra.
  • Podívat se na to, co jsem udělal, o co jsem přišel, ale také na dobrý začátek.  
• Slyšeli jsme také, že syn říká vstanu a půjdu – a pak opravdu vstane a jde.
  • Tohle je druhý krok obrácení: Udělat něco vnějšího.  

• Ježíšovo podobenství nás učí, že obrácení a pokání musí mít dvě složky, vnitřní a vnější stránku.
  • Zdá se mi, že tohle si můžeme vzít jako návod, jak prožít tuto postní dobu.
  • Na popeleční středu slyšíme slova kněze, pamatuj, že jsi prach, čiň pokání.
  • To je pozvání, abychom si během si během následujících čtyřiceti dnů dopřáli čas, v němž se budeme moci podívat do svého nitra: kým jsme.
  • Bude to pozvání, abychom během šesti týdnů v klidu a moudře prozkoumali, kde nás hřích přiškrcuje,
    • abychom pochopili, proč se nám nedaří právě určité konkrétní věci a jak z toho ven.
    • Když jsme promýšleli letošní duchovní obnovu, schválně jsme dali na každý pondělí večer dostatek ticha, právě k tomuto vnitřnímu pohledu.  
    • Pohled potřebuje čas – klid. Nespěchat. 40 dní.
  • Na popeleční středu je nám také na hlavu nasypán popel.
  • Kdybychom to dělali pořádně, nasypali bychom si na hlavu smetí, protože popel v Ježíšově době, to byly zbytky nečistot a odpadu, který se pálil v ohni.
  • Když jsme na popeleční středu zohaveni, jsme pozvání, abychom nezůstali jen u vnějšího poznávání svého hříchu,
  • ale abychom udělali také něco vnějšího, aby 40 dní naší cesty k Bohu Otci dostalo hmatatelnou podobu.
  • Co bude to vnější – jak se říká, postní předsevzetí ­- to si musí každý určit sám. Ale postní doba je tady právě k tomu, abychom něco vnějšího udělali, co naznačí naši cestu k Bohu Otci.

• Podívejme se ještě krátce na závěr Ježíšova příběhu, říká nám, co nás čeká o Velikonocích.
• Starý orientální otec v Ježíšově době by za normálních okolností seděl a čekal, až se syn vrátí a políbí mu nohy.
  • Lidé, kteří poslouchali, že otec vyběhl z domu synovi vstříc, museli být šokováni – možná dokonce pohoršeni – protože moc dobře věděli, že takhle otec nejedná.
  • Museli být šokováni o to více, protože syn byl kvůli své prokleté práci s vepři nečistý, otec se ho správně nesměl dotknout.  
  • Tohle prožijeme o Velikonocích: Že Bůh je pokorný a běží nám vstříc, Bůh nás ohavné hříchem objímá a líbá.  
• V Ježíšově době chodili bosi jen otroci a hříšníci.
  • Když navrátilec dostal od otce obuv, nejlepší oblečení a prsten, znamená to, že dostal důstojnost a práva syna.  
  • Byl pozván ke stolu, protože hodovat s někým znamenalo: patříme k sobě.
• Tohle nás čeká o svátcích na které se chystáme:
  • Uskutečnění naší důstojnosti Božích dětí a hostina Beránkova, velikonoční hostina s Bohem protože my a Bůh patříme k sobě.
• Když onen náš farník slyšel: buď přestanete kouřit, nebo vám uřízneme nohu.
  • Vybral si. A přestal kouřit. Přiznám se, že ho obdivuju – jakou vnitřní sílu v sobě dovedl najít.
• Také bohoslužba na začátku postní doby nám má dát sílu.
  • Abychom se rozhodli prožít hezkým způsobem postní dobu,
  • Abychom dali čas na pohlédnutí do svého nitra,
  • Abychom si vybrali nějakou konkrétní podobu prožití postní doby
• A pak za 40 dní zažijeme
  • Velikonoční setkání s milujícím Bohem, který nám běží vstříc.