Sekce: Knihovna
papež František , Saviero Gaeta
Papež František a mariánská úcta
Budoucnost světa a církvez knihy Papež František , vydal(o): Paulínky
Výborná teologická příprava v oboru mariologie se u papeže Františka pojí s hlubokou mariánskou úctou již od dětství, jak to prokazuje jeho neustálé odevzdávání se Panně Marii již od prvních momentů pontifikátu. Hned na druhý den po zvolení směřoval s kyticí květin do Paulínské kaple baziliky Santa Maria Maggiore, kde se modlil před zázračným obrazem Matky Boží Salus populi romani, a hned poté šel k oltáři nad jesličkami v téže bazilice, kde svatý Ignác z Loyoly na Vánoce roku 1538 slavil svou první mši svatou. V těchto chvílích jistě myslel na Naši Paní z Luján, patronku Argentiny, či na Morenitu, jak Pannu Marii Guadalupskou vzývá celá Latinská Amerika. Koneckonců, v jeho životě se často opakuje i spojitost s Fatimou v souvislosti s třináctým dnem každého měsíce. 13. prosince 1969 byl Jorge Mario Bergoglio vysvěcen na kněze. 13. května 1992 byl informován o jmenování biskupem, 13. března 2013 byl zvolen papežem. Na 13. října 2013 bylo plánováno slavení mariánského dne Roku víry a před sochou Panny Marie Fatimské opět svěřil církev do jejich rukou. V knize rozhovorů El jesuita na otázku, jak si představuje budoucnost katolické církve, kardinál Bergoglio odpověděl: „Církev musí doprovázet národy v jejich existenciálním, mravním i vůbec lidském rozvoji. Musí napomáhat rozvoji lidstva, neboť člověk je v posledku adresátem Božího zjevení a je Božím obrazem.
Jakožto křesťané nemůžeme toto pojetí popřít ani zaprodat. Koneckonců věřím, že 21. století bude nábožensky založené. Záleží však na tom jak. Religiozita se často pojí s jistým druhem vágního teismu, který splétá psychologii s parapsychologií a není vždy zaměřen na opravdové a hluboké osobní setkání s Bohem, jak jsme o něm přesvědčeni my křesťané.“ Pak uvedl tři klíčová kritéria, která definují osobní identitu člověka a jsou předpokladem setkání s druhými: transcendence, odlišnost a zaměřenost k cíli. „Vyjádříme-li tyto tři dimenze negativně, dospějeme k výslovnému odmítnutí ateismu jakožto absence transcendence, k odmítnutí nadvlády mocných, kteří se snaží o ideovou hegemonii, jež popírá různorodost, i k odmítnutí ahistorického úsilí o pokrok za každou cenu.“
Jak Mons. Bergoglio upřesnil v rozhovoru pro měsíčník 30Giorni v listopadu 2007, zároveň je nutné vyvarovat se toho nejhoršího, co by mohlo církev potkat, a sice „toho, co De Lubac nazývá »duchovní světáckostí«. To je nevětší nebezpečí pro církev, pro nás, kteří jsme v církvi. »Je to horší,« říká De Lubac, »katastrofálnější než hanebná lepra, která hyzdila tvář milované Nevěsty v dobách libertinských papežů.« Duchovní světáckost tkví v tom, že do centra stavíme sebe samé. To je to, co Ježíš shledává u farizeů: »Vy oslavujete sebe navzájem.«“ Nyní, když se stal papežem Františkem, jsou tato slova jasným vyjádřením jeho záměrů. Ústředním bodem sdělení nového pontifika v jeho prvních veřejných projevech je osobní setkání s Bohem. A dialog s druhými je možný jedině na základě jasné identity všech zúčastněných, jak to papež zdůraznil v homilii při mši Pro ecclesia 14. března 2013: „Můžeme budovat mnohé věci, ale nevyznáváme-li Ježíše, nefunguje to. Staneme se veřejně prospěšnou neziskovou organizací, ale ne církví, Pánovou nevěstou.“
Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:
- Poprvé v dějinách - Benedikt XVI. odstupuje
- Překročit práh víry
- Vztah papeže Františka a papeže Benedikta XVI.
Autor: papež František, Saviero Gaeta
Související texty k tématu:
Maria, mariánská úcta, modlitba k Marii
- I Maria rostla ve víře
- Leckteří lidé k Marii cestu nenacházejí
- Maria je nám blízká, zvláště v období zkoušek
- Maria má raději napodobování než obdivování
- Maria není cestou; Maria stojí tam, kde se jiným podlamují kolena
- Maria nepatří jen na oltáříky
- Maria nežila v klášteře
- Mariánská úcta - vyváženě bez přehánění nebo ukracování
- Proč se vůbec modlit růženec?
- www.maria.cz web o úctě k Marii