Neschopnost odpouštět je vždy velkou překážkou. - archív citátů

Němeček Michal | Sekce: Kázání

Velikonoce - triduum
Zmrtvýchvstání Páně / Smrt nevítězí

Vzkříšení

Ježíš zemřel, velekněží a farizeové se radují, že odvrátili hrozbu zmatku, kterou pro ně Ježíš představoval. Člověk zradil Boha i člověka. Ale Bůh neřekl poslední slovo!

 

Izrael a Velikonoce

Velikonoce pro Izrael znamenají připomínku zkušenosti, kterou si po celé dějiny každý rok připomínají. Byli otroky v Egyptě, ale Bůh je vyvedl a dal jim život a svobodu, jak vypráví čtení z Druhé knihy Mojžíšovy (Ex 14,15-15,1).

Věnujme pozornost textu z knihy Exodus předcházejícímu liturgické čtení, tedy Ex 14,1-14. Izraelité vytáhli z Egypta, ale faraón se vydal za nimi s obrovským vojskem. Když to Izrael zajistil, propadl panice. A vyčítají Mojžíšovi: „Nech nás být, ať sloužíme Egyptu. Vždyť pro nás bylo lépe sloužit Egyptu než zemřít na poušti.“ Mojžíš ujišťuje lid: „Vydržte a uvidíte záchranu. Hospodin bude bojovat za vás a vy budete mlčky přihlížet.“ Jeho slova jsou zaslíbením pro každého, kdo hledá záchranu v Bohu.

Je noc. Až s neuvěřitelnou přesností evangelista Jan říká při poslední večeři, po té, co Jidáš opustil večeřadlo: „Byla tma...“ Zachytil stejnou atmosféru. Tma, která věští blízkost Zla. Obě scény spolu tak úzce souvisí.

 

Před námi moře

Lid stojí na břehu moře a za svými zády má vojsko. Je to neřešitelná a beznadějná situace. Moře bylo pro Izraelity symbolem smrti. Na rozdíl od jiných národů, Izraelité nebyli mořeplavci a vnímali moře negativně. Také zkušenost s Mrtvým mořem podporovala tuto představu. Není cesty, není řešení.

Ale Mojžíš pozvedá či rozpíná ruce podobně jako Kristus na kříži. A svět se začíná měnit. Uprostřed bezvýchodnosti se otevírá cesta. A jde přímo středem moře. To, co se jevilo jako nepřekonatelná bariéra, se stává řešením. Smrt přestává být hrozbou, ale proměňuje se v cestu k životu!

 

Vstoupit do vod

Kdo vstoupí do této vody, zachrání se. Je třeba následovat Mojžíše, jít za světlem oblakového sloupu. Jen tak se projde na konec. Před očima máme dnes katechumeny, kteří se ve křtu noří do pramenů vody, aby prošli smrtí a zrodili se k novému životu. Vyšli za světlem a ono se jim stává písní života. „Má síla a píseň je Hospodin...“ (Ex 15,2 v překladu CSP).

Nevíme přesně, kolik bylo Izraelitů, kteří prošli mořem. Je ale jasné, že nikdo, kdo zůstal na egyptském břehu, nezakusil záchranu. Tajemství společenství těch, kteří se drží Boha, nespočívá na genialitě vůdce ani v individualitě jednotlivce. Stojí na moci Boží. Jsou to ti, kdo se drží Pána.

 

Smrt nevítězí

Egypťané jsou v příběhu jednoznačně oznámkováni jako nástroj zla. Nechtějme několika větami tohoto příběhu postihnout celou historii, která s jistotou byla komplikovanější. Zaslechněme zprávu, kterou po staletí předávají potomci Abraháma z generace na generaci: Nositelé smrti zahynuli ve vodách moře. Zlo pohlcuje samo sebe. Lid vysvobozený Bohem však stojí na břehu života. Na toto zkušenost se nesmí nikdy zapomenout. A ona nezůstala jen dávnou zkušeností hloučku potomků Abraháma. Ona se stala předobrazem událostí Velikonoc dosahujících ke každému člověku. Ježíš Kristus rozbil pouta smrti, rozvalil hradbu hrobu a vystoupil jako vítězný dárce života.

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Joz 5,9a.10-12; Žalm Žl 34,2-3.4-5.6-7; 2 Kor 5,17-21
Lk 15,1-3.11-32

V podobenství o milosrdném otci (dříve se nazývalo o marnotratném synu) potkáváme v zásadě jen tři postavy. Když sledujeme syny, oba ve své roli nějak selhávají, oba potřebují obrácení, aby porozuměli, co znamená otcova láska. Mladší neměl motivaci zůstat pracovat u otce. Je patrné, že by nebyl dědic. Měl lehkovážné srdce. Mnozí dávají za pravdu staršímu. Ale ani jeho srdce není zralé. Je spoutáno pocitem odpovědnosti za majetek a přes něj nevidí cenu života, svého ani bratrova! Se závistí a žárlivostí hledí na bratra, který si užíval… Starší bratr jen dře. Majetek mu neslouží, ale on slouží majetku. Jeho srdce je „těžké“. A jaké je naše srdce?

Zdroj: Nedělní liturgie

Přímluvy dle aktuálního dění pro 4. neděli postní cyklu C (30. 3. 2025)

(28. 3. 2025) Bůh nás vysvobozuje ze všech našich obav. Proto mu svěřme všechny, kteří jeho pomoc potřebují:

Terezie z Avily - výročí narození

(27. 3. 2025) Svatá Terezie od Ježíše, "Terezie z Ávily" (28. 3. 1515 Ávila – 4. 10. 1582 Alba de Tormes) Nic ať tě…

Klášter Drasty je svědectví o Boží moci

Klášter Drasty je svědectví o Boží moci
(26. 3. 2025) Ecclesia podcast tentokrát zavítal přímo mezi sestry karmelitky, aby společně nahlédli do jedinečného příběhu…

Časně ráno 25. března 1951 v zajateckém táboře v Severní Korei

(25. 3. 2025) Časně ráno 25. března 1951, na Hod Boží velikonoční, vylekal Emil Kapaun všechny ostatní zajatce. Přemluvil totiž čínské…

24. 3. 1944 zastřelili nacisté celou rodinu Ulmových (Polsko)

24. 3. 1944 zastřelili nacisté celou rodinu Ulmových (Polsko)
(23. 3. 2025) kvůli tomu, že ukrývali pronásledované židy. 

Přímluvy dle aktuálního dění pro 3. neděli postní cyklu C (23. 3. 2025)

(21. 3. 2025) Bůh slyší a zná bolest svého lidu[1]. Proto mu s důvěrou předložme své modlitby:

Zvěstování Páně

(21. 3. 2025) Bůh si zvolil svou cestu do světa prostřednictvím člověka, který se jmenuje Maria. (kardinál Joachim Meisner)