Dát duchovní smysl tomu, co existuje
Chci zmínit sofiologii, do které jsem zamilován,
jakožto teologii univerzální kultury.
Jednoduše řečeno, jde tu o překonání nelogického rozdělení světa
na profánní (světské) a posvátné (sakrální).
Sofiologie chce “vidět celý svět liturgicky”,
tj. dát duchovní smysl tomu, co tu právě dnes je.
jakožto teologii univerzální kultury.
Jednoduše řečeno, jde tu o překonání nelogického rozdělení světa
na profánní (světské) a posvátné (sakrální).
Sofiologie chce “vidět celý svět liturgicky”,
tj. dát duchovní smysl tomu, co tu právě dnes je.
Nejednoznačný výraz "svět"
Snad žádné slovo není tolik zmatené jako výraz “svět”.
I v biblické mluvě najdeme dvojí postoj:
asketický, který se “světa” zásadně zříká,
a dogmatický, pro který je “svět” stále uskutečňované slovo Stvořitele.
I v biblické mluvě najdeme dvojí postoj:
asketický, který se “světa” zásadně zříká,
a dogmatický, pro který je “svět” stále uskutečňované slovo Stvořitele.
Vezmeme-li nakonec “svět” ve smyslu novinářském,
pak si myslím, že právě tento svět není totožný s pravými Božími hodnotami.
Církev (zde však nemysleme hned na hierarchii, ale na opravdově věřící)
se musí cítit povolána k tomu, aby lidem pomáhala
odkrývat všechny opravdové hodnoty vesmíru a kultury.
pak si myslím, že právě tento svět není totožný s pravými Božími hodnotami.
Církev (zde však nemysleme hned na hierarchii, ale na opravdově věřící)
se musí cítit povolána k tomu, aby lidem pomáhala
odkrývat všechny opravdové hodnoty vesmíru a kultury.
„Lišky mají doupata a ptáci hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu složil". (Lk 9,58)
foto: -IMa-
