Jistota, že Bůh je náš Otec a že chce pro nás to nejlepší, v nás vzbuzuje pokojnou a radostnou důvěru,

31. 1. 2013 | Sekce: Citát | Archiv

Jistota, že Bůh je náš Otec a že chce pro nás to nejlepší, v nás vzbuzuje pokojnou a radostnou důvěru,

i když na nás místy těžce doléhají neočekávané těžkosti.

Se svolením převzato z knihy: Fernández-Carvajal F., Rozmluvy s Bohem,
kterou vydalo nakladatelství Paulínky.

Související texty k tématu:

Slabost, síla v slabosti
- Naše slabost nám nebrání, být otevření Ježíšovu Duchu... Naopak.
- Slabost bereme jen jako nevýhodu. Pro člověka je ale i velkým dobrem…
- Bez Boha jsme ještě míň než prach na starém nábytku na půdě
- Již řadu let mě trápí časté bolesti vnitřností…
- Může mě vůbec Bůh použít?
- Naše náboženství nás učí nezajištěnosti a spoléhání na Boha
- Pán prstenů a Velikonoce, aneb ´Prsten je můj!´
- Nebuďme vlky! Jsme-li ovce, vítězíme. Jsme-li vlci, podléháme
- Od Pána čerpám to, čeho se mi nedostává

Bible na neděli

22. 12. 2024, 29. 12. 2024

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Mich 5,1-4a; Žalm Žl 80,2ac+3.15-16.18-19; Žid 10,5-10
Lk 1,39-45

Často citované evangelium zachycuje zážitek víry. Maria uvěřila Božímu poslovi a vydala se za Alžbětou, zřejmě více jak sto kilometrů daleko. Ale jak obhájí to, že ač svobodná, je v jiném stavu? Její starost je však vyřešena dříve, než by cokoli musela vysvětlovat. Alžběta všechno ví! Marii se nejen „vyplatilo“ opřít se vírou o Boha, ale navíc zakusila sílu Boží moci, která nezná vzdálenost a omezení… Tuto radost a naději víry okoušíme každé Vánoce. I letos jsme pozváni uvěřit Bohu a opřít se o jeho slovo.

Zdroj: Nedělní liturgie