Naděje je jako otvor, kterým proudí do hlubin naší duše světlo  - archív citátů

Sekce: Knihovna

Jan Heller

Bibliografie

z knihy Symbolika čísel v Bibli

V symbolice čísel existuje ve světové i české literatuře řada knih i spisků, které se však z velké části inspirují různými prý tajnými, esoterickými tradicemi a nekriticky mísí některé prvky starých kultur s fantaziemi a přeludy. Před takovými texty bych tu rád varoval. Co je v nich fantazie a co ne, rozezná většinou jen dosti zkušený odborník - teolog či religionista.

Proto základním pramenem mi byly údaje biblické. Tam se některých čísel užívá ve zřetelném, specifickém významu. To byla základní rovina, z níž jsem vycházel. Bible však pochází ze starověku a tak se do ní leckde promítají představy staré doby. Ty jsem se snažil vystopovat především v solidních, renomovaných encyklopediích nebo slovnících symbolů, jako je např. D. Forstner OSB, Die Welt der christlichen Symbole, Innsbruck 1982, nebo G. H. Mohr, Lexikon der Symbole, Köln 1983. Poněkud méně střízlivý, byť velmi zajímavý je Bildlexikon der Symbole, který napsali W. Bauer, I. Dümotz, S. Golowin a H. Röttgen. - Závažný materiál je v některých syntetických dílech religionistických, jako je např. F. Heiler, Erscheinungsformen und Wesen der Religion, Stuttgart 1961. Leckteré postřehy jsem si poznamenával z četby, některé souvislosti jsem se pokusil domyslet sám. O symbolice čísel jsem sám napsal dvě práce. Jedna byl cyklus článků, otištěných v Evangelickém týdeníku Kostnické Jiskry v r. 1973, tedy právě před třiceti lety. Ten jsem nyní mírně upravil, někde zkrátil a někde doplnil, a tak tvoří základ tohoto spisku. Odborněji, ale také stručněji jsem popsal symboliku čísel ve velké Encyklopedii starověkého Předního východu, Praha, Libri 1999, s. 275, heslo Symbolika čísel. Tam popisuji zvláště vznik soustavy desítkové a dvanáctkové a jejich vzájemný vztah: Desítková je odvozena z počtu prstů na rukou a užívalo se jí asi od počátku v oblasti ekonomické a právní (Desatero), kdežto dvanáctková (a s ní související sedmičková: 3 + 4 = 7, 3 x 4 = 12) je odpozorována z pohybu nebeských těles a sloužila v astronomii při počítání času a v oblasti náboženství.

Závěrem si připomeňme, že nám stále mnohé zůstává záhadou. Tak např. jsem nikdy v životě neslyšel ani nečetl přesvědčivý výklad čísel věku praotců v Gn 5. Kdo jej předloží, toho určitě čeká lesklý doktorát na některé z fakult, na nichž jsem směl přednášet.


V Praze dne 7. září 2003 Jan Heller


Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Čtení z dnešního dne: Pondělí Pondělí 22. 7. 2024, Svátek sv. Marie Magdalény

Pís 3,1-4a;

Komentář k Jan 20,1.11-18: Radost, kterou tohoto jitra prožila Marie Magdalena v zahradě, ať mě provází celý den. A ve chvílích, kdy je nám do pláče, nebojme se mu svěřit. Snažme se jej pak poznat po hlase…

Zdroj: Nedělní liturgie

Svatá Marie Magdalena (Magdalská, Magda) – svátek 22.7.

(20. 7. 2024) Kdo vlastně byla Marie Magdalská? Ještě donedávna se v ní spojovaly celkem tři ženské postavy známé z evangelií. 

Sv. Eliáš (20.7.)

(18. 7. 2024) V náboženských dějinách Izraele hráli velkou roli proroci. Mezi nimi vyčnívá postava Eliáše, kterého Bůh povolal, aby…

17. července 1794 bylo popraveno šestnáct karmelitánek

(16. 7. 2024) z kláštera Compiègne u Paříže

Josef Toufar - výročí narození 14.7.1902

(12. 7. 2024) Josef Toufar - kněz umučený komunisty - se narodil 14.7.1902

Sv. Benedikt z Nursie (11.7.)

(10. 7. 2024) Sv. Benedikt měl zásadní vliv na rozšíření křesťanství na evropském kontinentu.

Svatí Cyril a Metoděj (5.7.)

(4. 7. 2024) svátek 5.7.

Svatý Prokop (svátek 4.7.)

(3. 7. 2024) (*Chotouň asi 970 + Sázava 25.3.1053)