Učedníci jsou sami na moři daleko od břehu a zápasí s vlnami proti větru, vypráví svatý Matouš (14,24). Nedokážou si poradit, chybí jim Ježíš. Evangelium nám často ukazuje, že se nic nedaří, není - li přítomen Pán. V okamžiku, kdy se objevuje, sítě se naplní tak, že člun jde téměř ke dnu (Lk 5; Jan 21).
 
"Beze mne nemůžete činit nic", prohlašuje Ježíš (Jan 15,5). Chce tím říct, že bez něj nelze vykonat nic podstatného, co by mělo trvalejší charakter. Vnější, povrchní a mnohé všednodenní věci zvládáme poměrně snadno (pokud jsme zdraví a silní). Jakmile jde ale o to, kvůli čemu jsme byli stvořeni a co dává všemu smysl a hodnotu, především o lásku, jsme bezmocní.

Bůh je láska. Dokud se neotevřeme tak, aby nás naplnil, vyjdou všechny naše pokusy milovat naprázdno, ale všude tam, kde opravdu existuje láska, je i On. Čím jsme přístupnější, tím patrnější je na nás jeho láska. Chceme-li životem v lásce, zbývá nám jediná cesta: stále více důvěřovat Bohu a přijímat ho, stále více mu dovolovat, aby „zůstával s námi“.
 
Zpracováno podle knihy W. Stinissena:
I dnes je den Boží – rozjímaní na celý rok,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství
Redakčně upraveno