Sekce: Knihovna

5. Praktické Pokyny

z knihy Duch svatý a ekumenismus

5.1. Modlitba

a) Týden modliteb za jednotu křesťanů má pro rok 1998 téma: "Duch svatý nám přichází na pomoc" (Řím 8,26). Kapitola, z níž je vzat tento verš (Řím 8), nám umožňuje velkolepý pohled na působení Nejsvětější Trojice ve stvoření a lidstvu. Zároveň obsahuje výzvu k modlitbě v Duchu svatém, který v nás volá "Abba, Otče" a způsobuje, že se modlíme k našemu Otci a rozjímáme o něm. Tato perspektiva nás vybízí, abychom v tomto roceslavili týden modliteb za jednotu křesťanů zvláštním způsobem. V těchto osmi dnech se předkládají následující témata k modlitbě a rozjímání:
(1) "Všichni, kdo se dávají vést Božím Duchem, jsou Boží synové" (Řím 8,14).
(2) "Dostali jste Ducha těch, kdo byli přijati za vlastní" (Řím 8,15).
(3) Dědici Boží a spoludědici Kristovi (Řím 8,17).
(4) Sláva, kterou Bůh zjeví na nás (Řím 8,18).
(5) Tvorstvo sténá, ale i my uvnitř naříkáme (Řím 8,22-23).
(6) "Naše spása je zatím pouze předmětem naděje" (Řím 8,24).
(7) "Duch nám přichází na pomoc v naší slabosti" (Řím 8,26).
(8) "Duch se za nás přimlouvá" (Řím 8,26-27)

Připomínáme, že Smíšená mezinárodní komise, která každoročně vypracovává texty modlitby za jednotu křesťanů je složena z představitelů katolické církve a Ekumenické rady církví. Komise přijala pro léta 1997-1999 analogická témata k těm, která byla navržena v apoštolském listu Tertio Millennio adveniente o přípravě na jubilejní rok 2000. Slavení Týdne modliteb za jednotu křesťanů na různých místech představuje skutečnou ekumenickou spolupráci a odpovídající místní přizpůsobení textů.

b) Doba kolem slavnosti Seslání Ducha svatého je v různých částech světa věnována modlitbě za jednotu. Letnice jsou totiž svátkem svědectví a společenství v Duchu, jednoty a různosti. Bylo by vhodné nějak oslavit dobu přípravy a očekávání příchodu Ducha a samotný svátek "společně pohromadě" (Sk 2,1) iniciativami svědectví a modlitby, které vyjadřují touhu po společenství.

c) Putování na význačnější místo k uvědomění křesťanů dané země – jako například na místa, která připomínají zakladatele místní církve před rozdělením křesťanů – by snad mohlo být významnou iniciativou, jež by se stala také symbolem ekumenického hnutí: společenství v kajícnosti a modlitbě ve výhledu na společný cíl.





5.2. Svátosti křesťanské iniciace

Slavení svátostí – a zvláště tří iniciačních svátostí: křtu, biřmování a eucharistie - jsou důležitými okamžiky působení Ducha svatého, který v nich uskutečňuje Kristovu přítomnost k budování společenství svatých.

Tyto svátosti a jejich realizace Duchem svatým v církvi jsou vhodným tématem k prohloubení a studiu v katechezi a v ekumenických skupinách.





5.3. Společenství svatých

Všichni křesťané se shodují na tom, že v Duchu svatém vidí Ducha posvětitele.

a) Na mnoha místech křesťané mezi sebou nalezli příkladné mučedníky a vyznavače víry, naděje a lásky – muže i ženy. Někteří z nich, jako František z Assisi, Alexandr Rublev, Johann Sebastian Bach, mons. Romero, Elisabeth Setonová, mučednice Anuarite ze Zairu nebo Martin Luther King, byli z různých důvodů přijati bez ohledu na konfesijní hranice. V ekumenických skupinách by se mohl studovat příklad některých z těchto svědků a hledat způsob, jakým by se u nich dalo poznat působení Ducha svatého nebo jaká může být jejich úloha pro rozvoj plného společenství.

b) Jiní však jsou a zůstávají dosud kontroverzními, by jsou přímo považováni za symboly rozdělení a rozštěpu. S ohledem na takové osoby, které plní paměť křesťanů dosud polemikou, je možné na zvláštním místě zkoumat, jak dojít k usmíření vzpomínek, jež by respektovalo historickou skutečnost, ale zároveň by se snažilo změnit perspektivu, pochopit úmysl, jenž je vedl, a tak napsat novou kapitolu současných dějin.





5.4. Žít společenství v komunitách

Všechny křesťanské tradice mají, více či méně rozvinuté a ustálené formy komunitního života (mnišství, řeholní řády, společenství angažovanějšího a integrovanějšího křesťanského života, základní skupiny, hnutí, atd.). Jako komunity chtějí být pozornější k volání Ducha svatého a k tomu, aby na ně odpověděli obrácením, vírou a láskou. V církvi tvoří ohniska spirituality. Se zřetelem na Jubileum by bylo žádoucí vytvořit konkrétní ekumenické příležitosti ke sdílení, rozjímání a modlitbě, abychom se navzájem obohacovali charizmaty a mohli shledat, jak jsou tyto formy života a svědectví s to přinášet plody k růstu společenství mezi církvemi a církevními společenstvími.





5.5. Modlitba k Duchu svatému

Během roku 1998 ať je v přímluvách katolické církve a, pokud možno, i v jiných církvích a církevních společenstvích snaha zařadit, na základě konkrétních okolností, prosbu k Duchu svatému za jednotu všech křesťanů.





5.6. Nabídka a prosba adresovaná národním komisím

Ekumenická komise Ústředního výboru Jubilea roku 2000 je k dispozici národním komisím, Ekumenickým komisím synodů východních katolických církví i biskupským konferencím jakoukoliv službou či užitečnými informacemi.

Komise ví, že v různých zemích byly rozvinuty konkrétní vztahy k ostatním církvím a církevním společenstvím přítomným na daném místě. Raduje se z toho, co se uskutečňuje na tomto poli, a byla by vděčná, kdyby o nich mohla být přesně informována, aby tyto možné a uskutečnitelné formy spolupráce doporučovala zemím, které se na ně dotazují. Za to komise předem děkuje.

† Paul-Werner Scheele
würzburgský biskup, ředseda Ekumenické komise Ústředního výboru Velkého Jubilea roku 2000
Eleuterio F. Fortino
zástupce tajemníka Papežské rady pro podporu jednoty křesťanů Zástupce předsedy Ekumenické komise Ústředního výboru Velkého Jubilea roku 2000

Ekumenická komise Ústředního výboru Velkého Jubilea roku 2000

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

• Úvod
• 1. Duch stvořitel
• 2. Duch svatý a církev
• 3. Ostatní církve a církevní společenství: prostředky spásy
• 4. Duch svatý a plná jednota