Úvod

z knihy Scala paradisi: Osmitýdenní škola modlitby

Cíl této „školy modlitby“

Zdálo by se, že modlitba je tou nejsamozřejmější věcí na světě. Avšak jako dítě musí po řadu let chodit do školy, aby se naučilo své vlastní řeči a aby si ji osvojilo v celém jejím bohatství, tak se musí i křesťan teprve učit, co znamená modlit se. Cílem této „školy modlitby“ je tedy prostřednictvím Božího slova a svědectví tradice církve ukázat význam modlitby pro křesťana a uprostřed modlitebního společenství jej vést k hlubší modlitbě v Ježíšově jménu a v síle Božího Ducha. Předpokládáme, že všichni účastníci mají jistou zkušenost s osobní i společnou modlitbou. Důležitější však je, že ve křtu dostali Ducha svatého a skrze něj i schopnost modlit se vděčně a s radostí v plném společenství s Bohem. Škola modlitby pak má každému pomoci, aby si uvědomoval a prožíval celou šíří a celé bohatství tohoto daru modlitby, tohoto „živého a osobního vztahu k živému a pravému Bohu“ (KKC 2558).

Předpoklady: Jak začít?

Našemu předsevzetí nechat se uvést do hlubšího života modlitby se staví do cesty tři velké překážky:
- domněnka, že my takové uvedení nepotřebujeme, protože „už všechno dobře známe“
- duchovní lenost, která se bojí každé duchovní námahy a vymýšlí si tisíce důvodů, aby nemusela být vyrušena a aby nemusela připustit žádnou změnu
- povrchní propadnutí přílišné starostlivosti o záležitosti každodenního lidského života

Kdo chce pokročit v životě v Duchu svatém, musí si bděle uvědomovat nedostatečnost všeho, co má a co dělá, a musí v sobě objevit touhu po setkání s nepochopitelným Bohem, po životě ve společenství s ním. Boží Duch, který je v nás přítomen, je nejhlubším základem naší touhy po Bohu. On nám nabízí radostnou ochotu otevřít se Bohu a nechat se vést na „zelené pastviny“.

Proto tím nejdůležitějším krokem na začátku této školy modlitby je objevení oné hluboké touhy po neustálém společenství s Bohem, která je skrytá v hloubce tvého srdce. K tomu by měl pomoci přípravný, „nultý“ týden, který ti postaví před oči základní kameny „tajemství víry“, ze kterých jsi již svůj život s Bohem začal(a) stavět.

Cesta: Podněty k realizaci

1. Potřebné pomůcky: Tento sešit, Bible, zápisník, tužka, Katechismus katolické církve (KKC), kniha br. Guigo: Scala paradisi (Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 1996).

2. Pravidelná účast v modlitební skupině: Tato „škola modlitby“ tě chce během osmi (resp. devíti) týdnů uvést do reality a bohatství křesťanské modlitby. Nositelem „školy“ je modlitební skupina, ke které ses připojil(a). Účastni se pravidelně týdenních setkávání. Uvolni se na tuto dobu od všeho, co by tvé předsevzetí mohlo rušit nebo negativně ovlivňovat. Společná modlitba chvály, vzájemné povzbuzení a svědectví, modlitba jeden za druhého, naslouchání Božímu slovu a katechezi, rozhovory s druhými, to vše ti bude pod vedením Božího Ducha pomáhat postupovat vpřed. Proto se neostýchej požádat někdy o modlitbu ostatní členy skupiny. Vyměňuj si s nimi zkušenosti, mluv otevřeně o svých problémech, ale také o tom, co ti pomohlo a co ti udělalo radost. Tak můžeš snadněji překonat těžkosti a obtíže, ale také ostatním pomoci na jejich cestě. „Kde jsou dva nebo tři shromážděni ve jménu mém, tam jsem já uprostřed nich“, přislíbil Pán.

3. Denní kroky: Nejdůležitější cestou, jak se „učit modlit“ je modlit se. Proto i tvá každodenní, alespoň 30 minutová tichá chvíle je nejdůležitější součástí naší „školy“. Jak na to?

- Uvažuj, která denní doba je pro tebe nejpříznivější k tomu, aby ses soustředil(a), přečetl(a) si rozjímavým způsobem doporučené texty Písma, rozmlouval(a) s Bohem a zůstal(a) v jeho milující přítomnosti. Věnuj tomu denně pokud možno půl hodiny. Toto předsevzetí usilovně dodržuj. Nenech se odradit, jestliže se ti po řadu dní nepovede navržený plán plně uskutečnit. Postup každý den o jeden krok. Nepokoušej se (jako špatný žák) texty, které jsi nestačil prorozjímat, narychlo přečíst jako „domácí úkol“. Je lépe během týdne promeditovat a promodlit jen některé texty, než všechny předepsané či doporučené jen povrchně vzít na vědomí.

- Těš se na svoji denní tichou chvíli; těš se na pokrok v modlitbě a v následování Ježíše. Těš se, že Božím Duchem vnitřně porosteš a stále více budeš zakoušet bohatství života s Bohem.
-
Vlastní „tichou chvíli“ můžeš strávit tak, jak ti nejlépe vyhovuje (viz např. podněty ve farních exerciciích „Život v Kristu“). Nebo se jednoduše řiď podle následujících rad:
- Začni žalmem týdne a modlitbou k Duchu sv. Pros, aby ti Boží Duch dal proniknout do slova Písma svatého a skrze něj do Božího srdce a aby do tvé modlitby vložil tvá slova a přání. Např.:
„Duchu svatý, dej světlo mému rozumu a veď mě, posiluj mě, změň mě a posvěť mě. Dej mi milost, abych se modlil(a) jako Ježíš Kristus v jeho Duchu.“

„Mluv, Pane, naslouchám. Ty máš slova věčného života. Pane, dej, aby moje modlitba vycházela z tvého slova, abych z tvého slova žil(a) a tebe svým životem oslavoval(a).“

- Čti texty svatého Písma nahlas, snaž se pochopit, co říkají, a pokus se mluvit o tom s Bohem, s Kristem, se svatým Duchem. „Co mi chceš říct tímto textem, Pane?“ „Dej, abych tomuto textu porozuměl(a).“ Vryj si do paměti hlavní myšlenku textu, jakési „vůdčí slovo“. Formuluj ho svými vlastními slovy. Zakotvi ho ve svém srdci.

- V tomto slově spočiň v tichosti, prodlévej v milující Boží přítomnosti a nech se touto přítomností proměňovat v hloubce srdce. Na závěr poděkuj Bohu za jeho lásku, velikost, nádheru.

- „Vůdčí slovo“ si můžeš zapsat do duchovního deníku. Opakuj si ho vícekrát za den, abys jej uchoval(a) v srdci a stalo se tak tvým stálým bohatstvím. Do deníku si můžeš zapisovat i to, co toto slovo v tobě vyvolalo (pocity, myšlenky, otázky), kam tě nasměrovalo a k čemu ses v jeho světle rozhodl(a).

K prohloubení: Pro meditaci či modlitbu mohou být užitečné odkazy na další výroky Písma svatého příbuzné hlavnímu textu (v závorkách pod úvodem k němu), které jej doplňují, prohlubují, rozšiřují nebo objasňují. Můžeš proto tyto texty prohlédnout dříve, než začneš rozjímat hlavní text, a můžeš se rozhodnout, že v modlitbě zůstaneš raději u některého z těchto doplňkových textů. Trávíš-li svoji denní tichou chvíli ráno (což je při našem způsobu života nejvhodnější), pak si lze doplňkové texty číst večer jako přípravu na ranní tichou chvíli. Večer je také vhodné si pročítat doporučené statě z Katechismu katolické církve (zkr. KKC) či Scala paradisi (zkr. Guigo). V každém případě platí, že důležité není přečíst pokud možno všechno, ale v rozjímání zvažovat, v modlitbě vnitřně naslouchat a v tichém spočinutí zakoušet živé Boží slovo.

3. Život ve společenství s Bohem a s bratřími a sestrami: Žádné sebevětší „kroky“ a „metody“ by nám samy o sobě nepomohly, pokud by nebyly zasazené do našeho všedního života s Kristem. Modlitbu nesmíme chápat jako výkon, který na nás Bůh vyžaduje a jímž si u Boha získáváme zásluhy. Naše modlitba nám má pomoci hlouběji prožívat Boží lásku, učit se žít jako milované Boží děti a o tuto lásku se sdělovat s bratřími a sestrami. Věrná snaha o tento prostý život v Kristu nám naopak otevírá přístup k hlubší modlitbě.

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Autor: Petr Hruška

Témata: Modlitba

Zj 5,1-10;

Komentář k Zj 5,1-10: Jan naříká nad tím, že se nenajde nikdo vhodný k tomu, aby otevřel svitek. Na konci církevního roku mohu i já litovat nevyužitých šancí. Ale nezávisle na mně: vítězství je konečné!