... říká syrský františkán, který aktivně působí v syrském Aleppu během zničující dlouhotrvající války.
Připadáme si, jako bychom holýma rukama
čelili náporu vysokých vln
Kdo tu nežije s námi, často velmi obtížně vnímá, jaké skutečné potřeby tu máme. Řešíme krabice s jídlem, léky, urgentní chirurgické zákroky. Často si připadáme, jako bychom holýma rukama čelili náporu vysokých vln. Máme dobrou vůli a víme jistě, že Pán nás nikdy neopustí, ale přesto občas ani nedutáme při věcech, které musíme řešit, hlavně z ekonomického pohledu.
Já osobně se denně nacházím v situaci, kdy musím přijímat důležitá rozhodnutí, a abych mohl jít dál, naslouchám hlasu srdce, protože jiná kritéria nemám. Naslouchám Pánu, který mluví v mém srdci, a snažím se tak činit s upřímnou a vášnivou vírou, ale zároveň mě to stojí námahu a zažívám strach.
Sílu čerpám z modlitby
Jedním jsem si jistý – jsem křesťan, který zakouší ve svém životě nádhernou zkušenost s Bohem. Své poslání bych nemohl naplňovat bez hlubokého vztahu s Bohem. Často se mi od lidí dostává kladných reakcí, ale já si uvědomuji, že síla služebné lásky není moje – kdybych nečerpal z Boží síly, nic bych nesvedl. Proto je pro mě podstatná modlitba. Při slavení eucharistie se cítím jako v nebi, stejně jako při osobní a komunitní modlitbě. Odtud čerpám sílu tvořivé služebné lásky, která se projevuje také mimořádnými a novými způsoby.
Sílu mi dodává i setkávání s trpícími
Je zde i další zdroj, kterým je setkávání s lidmi. Včera večer jsem například – navzdory intenzivnímu bombardování – šel navštívit tři staré lidi. Přinesl jsem jim eucharistii a udělil svátost pomazání nemocných. Když jsem se v noci vrátil do kláštera, cítil jsem se o mnoho silnější, než když jsem vycházel. Setkání s trpícím člověkem, jak tvrdívala Matka Tereza z Kalkaty a jak zakusil také svatý František i všichni svatí misionáři, dodává člověku výjimečnou sílu. Síla roste tím, že se dávám, a činí mě stále radostnějším a spokojenějším.
Když to shrnu, toto jsou zdroje, které mě nesou – přímý vztah s Bohem při každodenní mši, v modlitbě a setkání s trpícím člověkem. Když sloužíme, uvědomujeme si, že jsme obsluhováni služebnou láskou, která nás proměňuje v bezvýhradný dar.
Léčíme Božím slovem
Naše pastorační práce má velmi důležitý dopad. Léčíme Božím slovem. Lidé potřebují potravinovou a zdravotnickou pomoc, ale potřebují také svátosti a Boží slovo, které sytí. Pokřtili jsme mnoho novorozenců, slavili jsme první svaté přijímání dětí a biřmování mládeže. Nedávno jsme také zahájili kurz pro snoubence. Doufáme totiž, že bude stále víc mladých, kteří se chtějí vzít navzdory tragédii této nesmyslné války. Je důležité je povzbuzovat, aby šli přirozenou cestou křesťanského manželství a ve svých rodinách budovali malou domácí církev.
My františkáni tuto službu vykonáváme s radostí, s naprostou důvěrou, že ani nesčetné problémy, námaha a strach nás nezastaví. Každý den sami trpíme s trpícími, protože jsme součástí této země.
