Navigace: Tematické texty J Jednota, ekumena, ekumenismusDelší texty Ideál jednoty v lásce se nemůže stát hasící pěnou jiných názorů /Kateřina Lachmanová/
Ideál jednoty v lásce se nemůže stát hasící pěnou jiných názorů /Kateřina Lachmanová/
Dnes máme lidi, kteří vyhlašují válku kvůli neužitečným maličkostem, a v přemíře své nevědomosti a arogance hledí zatáhnout do zla co nejvíce jiných. A do toho všeho se přimíchá víra, a oni pak vláčejí svými soukromými spory posvátné jméno Boží. Nakonec se proto lidé začnou nenávidět, a není nic bolestnějšího. (Sv. Řehoř z Nyssy)
Kdybychom nevěděli, že jde o výrok svatého Řehoře, který žil ve čtvrtém století po Kristu, mohli bychom ho klidně přisoudit nějakému současníkovi, zarmoucenému malicherností některých sporů v naší církvi deset let po převratu.
Je ovšem vůbec možné žít v církvi bez konfliktů, dokud jsou v ní lidé? Dnes se biblisté víceméně shodují na tom, že i opěvovaná a neustále za vzor dávaná jednomyslnost prvních křesťanů byla spíše vytouženým ideálem pisatele Skutků, jenž chtěl čtenáře povzbudit, aby o tento ideál usilovali. O sporech v prvotní církvi nakonec svědčí i tatáž kniha Skutků, nemluvě o listech apoštola Pavla. Nakonec Petr a Pavel byli oba mužové Boží, jistě se měli rádi, a přece se dostali do konfliktu. Správně upozorňuje i bratr Efraim, že první křesťané byli jedno srdce, ne jedna hlava!
Někdy je totiž právě ve jménu lásky potřeba vyvolat konflikt, případně aktivně se zúčastnit nějakého sporu. O tom svědčí bezpočet příkladů z dějin, ze života světců i ze života samého Ježíše. Ideál jednoty v lásce se nemůže stát hasící pěnou, kterou budeme rozprašovat při sebemenší jiskřičce neshody v názorech. Ani cukrovou vatou, jíž zacpeme ústa každému, kdo by měl odvahu mít a vyslovit jiný názor. Chtít každou výměnu názorů a každý spor rychle zdusit řečmi o lásce a jednotě může být dokonce velmi nebezpečné: konflikt se tím potlačí, přetře na bílo, ale neřeší.
Rovněž je však pravda, že má-li být naše výměna názorů konstruktivní, je třeba naučit se rozlišovat podstatné od malicherností, svůj pohled na pravdu od Pravdy samé, svoje zvyklosti od "takhle se to má správně dělat!" A hlavně se naučit milosrdenství vůči jinak smýšlejícím, protože v Božím jménu nelze nenávidět.
(Kateřina Lachmanová,
z knížky O milosrdenství,
vydalo Karmelitánské nakladatelství)
Autor: Kateřina Lachmanová
Související texty k tématu:
Církev
- Snáším neomalené chování druhých (Řehoř Veliký) Ve stavbě nese jeden kámen druhý. Každý kámen spočívá na nějakém jiném. Právě tomu tak je i v církvi.
- Bída církve Moje představa o církvi byla moc pěkná, ale příliš naivní.
- Chybující Petr – základ církve Katolická církev – přes všechny vnitřní i vnější problémy a různé skandály – vytrvala ve věrnosti Ježíšovým příkazům už dva tisíce let.
- Co se nám vybaví, když se řekne církev? Často asi především její hierarchická podoba. Ale je to ten jediný a pro dnešní svět skutečně nejvýstižnější obraz církve?
- Církev byla dřív lepší „V minulosti byla církev lepší“, slyšíme občas. Zidealizovaný pohled na minulost církve ale vede k zoufalé touze po něčem, co nikdy nebylo.
- Církev je - v určitém smyslu - ovdovělou matkou Církev má odvahu ženy, která pečuje o svoje děti, aby je dovedla na setkání se svým Ženichem.
- Církev se obejde bez biskupů – eklesiologie Oty Mádra Církev potřebuje opravdové duchovní lidi, má-li obstát v situaci ohrožení.
- Církev zůstává vzdor vlnobití světa stále pevná Nikoli náhodou zůstává Boží církev vzdor všemu vlnobití světa stále pevná.
- Jak jsi pochybná, církvi, avšak jak tě přesto miluji! „Jak jsi pochybná, církvi, avšak jak tě přesto miluji! Jak jsi mě nechala trpět, avšak tolik ti dlužím!
- Mnohé mocnosti se snažily a snaží církev zničit, ale budou zničeny Kolik jen mocností se v průběhu dějin snažilo – a snaží – zničit církev jak zvnějšku, tak zvnitřku...
- První křesťané neutíkali ze světa kvůli jeho ´zkaženosti´ Podivné a úzkostné stahování se do obranných postojů vůči světu.
- Prvotní církev v první řadě neanalyzovala situaci, ale modlila se... (Benedikt XVI.) Uprostřed těžkostí a v ohrožení se první křesťanské společenství nepokouší o nějakou analýzu...
- Reforma církve dle ďáblovy strategie Když nepřítel – ďábel – útočí na církev, snaží se jí především zabránit v ...
Ekumenismus, jednota, Týden modliteb za jednotu křesťanů
- Nečekejme s ekumenismem na teology (papež František)
- Ekumenismus není ani pohlcení, ani splynutí, ale setkání
- Nebojme se ekumenismu (Jan Pavel II.)
- Modlitba je duší ekumenického hnutí (Jan Pavel II.)
- Jednotu nevytváří podobnost…
- Ekumenismus: zklamání, rezignace, pesimismus?
- Ideál jednoty v lásce nemůže hasit jiné názory (Kateřina Lachmanová)
- Falešná jednota křesťanů (Vojtěch Kodet)
- Týden modliteb za jednotu křesťanů
- Historie Týdne modliteb za jednotu křesťanů