Klement Maria Hofbauer hledal své povolání dlouho a posléze jej musel naplňovat v neklidné době, která stále hatila jeho plány. Je živým svědectvím toho, že Boží prozřetelnost umí psát rovně i po křivolakých řádcích.

Náročné hledání svého místa,
„slepé uličky“ a útěky

Narodil se 26. prosince 1751 v Tasovicích u Znojma Pavlovi a Marii Dvořákovým a dostal jméno Jan. Byl devátý z dvanácti dětí, z nichž sedm záhy zemřelo. V šestnácti letech vstoupil do učení k pekaři do Znojma. Práce mu šla, mistr si jej oblíbil, nakonec ale z učení utekl a vydal se na pouť do Říma. Po návratu se nabídl do služeb premonstrátům v Louce u Znojma. Znovu v něm však vzrůstala touha po duchovním povolání, tak se vydal s přítelem Petrem podruhé do Itálie, kde chtěl zůstat v samotě s Bohem. Dne 23. ledna 1783, o svátku sv. Klementa z Ankary, přijal z rukou biskupa, budoucího papeže Pia VII., poustevnický šat a s ním nové jméno Klement. Mladí bratři dostali na starost opuštěnou mariánskou svatyni poblíž Tivoli s přilehlou poustevnou. Ani zde však Klement nenašel své povolání, a proto se brzy vrátil k premonstrátům v Louce.  Tentokrát mu dovolili studovat klášterní školu, čímž se mu vyplnil dávný sen. Nakonec ale ze školy předčasně odchází a začíná poustevničit tentokrát v Chřibském lese. V rámci josefinských reforem však dochází i ke zrušení poustevnických řádů a Klement se chtě nechtě vrací ke svému řemeslu, nejprve do Moravských Budějovic a poté do pekařství ve Vídni.

Domovem se mu nakonec stala
mladá kongregace redemptoristů

Ve Vídni Klementa Hofbauera čeká další překvapení Prozřetelnosti – nečekaná podpora dobrodinců, díky níž začínají spolu s Tadeášem Hüblem studovat teologii. Studium oba dokončí v Římě roku. 1784 a rok poté vstupují do mladé kongregace redemptoristů. Její zakladatel sv. Alfons z Liguori údajně vnímal jejich příchod jako Boží znamení, že nastal čas rozšíření kongregace dále na sever. Oba mladí redemptoristé jsou proto záhy vysláni zpět do své vlasti. Po roce stráveném ve Vídni je však jasné, že zde jsou dveře zavřené, a tak se nabídnou pro misie v Bílé Rusi.

„Dočasně“ ve Varšavě:
dvacet let práce, ale i úkladů

Cestují přes Varšavu, kde je místní biskup požádá Klementa Hofbauera o prozatímní správu kostela sv. Benona. Ve Varšavě nakonec Klement stráví následujících dvacet let a založí zde první klášter redemptoristů severně od Alp. Misie není snadná, stále musí čelit odporu a úkladům jak ze strany některých Poláků, tak i jejich okupantů ruské i německé národnosti. Ke Klementovi se postupně přidávají další bratři i laičtí spolupracovníci a kostel redemptoristů se stává živým misijně pastoračním centrem. Kromě svátostí se zde nabízejí kurzy o víře, uskutečňuje se péče o konvertity, funguje i tiskárna pro potřeby misie. Otci Klementovi se podaří založit sirotčinec a učňovské školy pro děti z ulice, ohrožené prostitucí. Později bude stát i u počátku bohosloveckého semináře. Peníze získává pracně, nejednou žebráním dům od domu. Časem dokonce pomáhá organizovat zakládání redemptoristických klášterů v ruském Kursku, Německu a Švýcarsku.

Politický zvrat míchá kartami, 
Hofbauer je vyhoštěn do Vídně

Mezitím nastává další nečekaný zvrat: Napoleon válčí s Pruskem, jež před časem uchvátilo západní část Polska i s Varšavou. Po dobytí Varšavy zakáže působení všech řeholních řádů. A tak jsou roku 1808 redemptoristé spolu s dalšími řádovými kněžími vyhoštěni ze země. Následuje zabrání kláštera i škol, navenek úspěšná misie končí fiaskem.

Klement Maria Hofbauer se vrací do Vídně. Prožité utrpení jej nezlomilo, naopak mu pomohlo vnitřně dozrát. Stává se oblíbeným pastýřem duší, hojně se věnuje chudým a  nemocným. Po několika letech je mu svěřena správa kostela sv. Voršily. Jako vyhledávaný kazatel a vzdělaný člověk má vliv na studenty i na literáty své doby. Jelikož však z kazatelny občas napadá osvícenství a josefinskou církevní politiku, stává se trnem v oku místní policie, je stále sledován a vyslýchán.

Vyčerpán prací a nemocemi
umírá 15. března roku 1820

Teprve na sklonku života se otci Klementovi podaří získat úřední souhlas k působení redemptoristů na rakouském území (r. 1820). Sám už se jeho uskutečnění nedožije, vyčerpán prací a nemocemi umírá o měsíc dříve, 15. března roku 1820. Později jsou jeho ostatky přeneseny do kostela Panny Marie Na nábřeží v centru Vídně.

Jelikož se u jeho hrobu uskutečňovala uzdravení a byly vyslyšeny mnohé modlitby, byl proces blahořečení završen už roku 1888. Jen o dvacet let později, roku 1909 prohlásil papež Pius X. otce Klementa Maria Hofbauera za svatého. Jeho rodná světnička v Tasovicích byla přebudována na kapli, kostel zasvěcený svatému Klementovi spravuje komunita redemptoristů.

Svatý Klement Maria Hofbauer / Dvořák

* 1751, Tasovice u Znojma
+ 1820, Vídeň, Rakousko

kněz kongregace redemptoristů

Patron: města Vídně, pekařů

Atribut: růženec, chleby