Kdo je kmotr? Jaké jsou jeho povinnosti? Jak se na službu kmotra připravit? (Petr Šabaka)

Role kmotra - citace z církevních dokumentů

z knihy Kmotrovství z různých úhlů pohledu

Kdo je kmotr? Jaké jsou jeho povinnosti? Jak se službu kmotra připravit? To jsou otázky, se kterými se jako kněz setkávám častěji. Možná mnoho z nás někomu kmotrem jsme. Církev od kmotrů také něco očekává. Ale víme co?

Je určitě užitečné prolistovat některé církevní dokumenty. Když otevřeme Katechismus katolické církve, Kodex kanonického práva a Křestní obřady, nalezneme několik odstavců, které se týkají kmotrů.

Nejprve ti budu citovat Kodex kanonického práva: Pokud je to možné, má křtěnec kmotra, který má pomáhat dospělému křtěnci v uvedení do křesťanského života, křtěnce dítě představuje spolu s rodiči u křtu a snaží se, aby pokřtěný žil křesťanským životem, odpovídajícím křtu, a věrně plnil křestní závazky (CIC, 872).

Kodex stanovuje podmínky, za kterých může být křesťan kmotrem. Mezi těmito podmínkami, které ukazují na svátostný život, je i to, že má vést „život odpovídající víře a převzatému kmotrovství“ (CIC, 874, § 1.)

A co říká Katechismus katolické církve: Aby se mohla křestní milost rozvíjet, je důležitá pomoc rodičů. Je to také úkol kmotra nebo kmotry, kteří mají být dobrými věřícími, schopnými a ochotnými být oporou nově pokřtěnému, dítěti nebo dospělému, na jeho cestě křesťanského života. Jejich úkol je opravdovou církevní službou („oficium“). Celé společenství církve má částečnou odpovědnost za rozvoj a uchování milosti, přijaté při křtu (KKC, 1255).

Pak se o kmotrovství zmiňuje Katechismus ještě v souvislosti s biřmováním., „Je vhodné, aby si kandidáti pro biřmování, tak jako pro křest, našel duchovní pomoc kmotra nebo kmotry. Doporučuje se, aby to byla táž osoba, která byla vybrána pro křest, aby se lépe zdůraznila jednota obou svátostí.“ (KKC 1311)

Do třetice jak mluví předmluva ke Křestním obřadům dětí: „Při křtu dítěte má být kmotr. Zastupuje duchovně rozmnoženou rodinu dítěte a zastupuje i církev jako matku. Je-li potřeba, má pomáhat rodičům, aby dítě dospělo k vyznání víry slovem i životem“ (Křestní obřady, Všeobecný úvod, 8).

Jak být kmotrem v praxi? Když se postavíme na dva citované odstavce, tak můžeme říci, že kmotr se má především snažit o hluboký duchovní život. To není málo. Měl by se ve víře vzdělávat a stále více pronikat do tajemství života s Bohem. Běl by být svému svěřenci vzorem věřícího člověka. Pokud sám víru nemá, jak ji může předat? Aby mohl být vzorem, měl by mu být nějakým způsobem nablízku. Měl by svým způsobem patřit do rodiny kmotřence. Měl by mít otevřenou cestu i k rodičům kmotřence, kteří jsou prvními zodpovědnými za „pravdivé dovršení svátosti“ (Křestní obřady, Křest malých dětí, 3). Měl by i je povzbuzovat ve víře, protože své děti vychovávají dříve, než si to uvědomí, že ho vychovávají, tj. příkladem svého života.

Že stojí spolu s rodiči před služebníkem církve, který se ptá při křestních obřadech na jméno a pak kmotrovi nechá zapálit křestní svíčku od velikonoční svíce, není formalita nebo prázdný ritualismus. Kmotr bude jednou stát spolu s rodiči před Boží tváří a vzpomene si na svou pomoc při předávání víry kmotřenci.

Výše popisovaný ideál kmotra ve světle církevních dokumentů jistě není jednoduché naplnit. V životě ale nic není jednoduché. Bůh nechce, abychom žili jako nadlidi. Bůh doplní naši snahu, naše úsilí. Při křtu se totiž otevírá pramen milosti a rodiče, kmotři i společenství křesťanů pomáhá této milosti nebránit.

kpt. Bc. P. Petr Šabaka

(Upozornění administrátora webu: tyto texty jsou nasypány do databázové šablony "kniha". Jednotlivé texty jsou tak automaticky nazývány "kapitolami". Ve skutečnosti se ale o žádnou vydanou tištěnou knihu nejedná...)

Flp 2,1-4;

Komentář k Lk 14,12-14: Nezištnost. Ta se má však projevit i v postoji k Bohu. Nekonat věci jen pro okamžik „vzkříšení spravedlivých“, ale prostě z lásky.